SLOVENSKO

Gotický sloh pronikal do pozdně románských chrámů v Uhrách, k nimž patřilo Slovensko, od pol. 13. stol. zásluhou cisterciáků a mendikantů.

Pro slovenské městské kostely se stal příznačný typ síňový (sv. Jakub v Levoči, chrámy v Prešově, Trnavě, Kremnici, Spišské Nové Vsi a Kežmaroku).

Od r. 1378 byl budován dóm sv. Alžběty v Košicích ve slohu pražské parléřovské huti. Pražská huť se uplatnila i na jiných stavbách (kostel klarisek, pohřební kaple františkánského kostela a královský hrad v Bratislavě)

Ze světských staveb vynikají malebné hrady (Zvolen, Strečno, Trenčín, Oravský a Spišský hrad).

V pozdně gotickém období působila na architekturu západního Slovenska vídeňská svatoštěpánská huť (dóm sv. Martina v Bratislavě s krouženými klenbami), jež ovlivnila i městské chrámy báňských měst s krouženými klenbami (Kremnica, Banská Bystrica, Banská Štiavnica).

Na východním Slovensku rozvíjela stavební činnost košická huť (mistr Štefan: dostavba sv. Alžběty, městský kostel v Bardejově).

Kromě síňových chrámů se síťovou klenbou se stavěl i dvoulodní chrám (Kremnica, Lubica).

Renesanční výzdobné prvky na pozdně gotických stavbách zprostředkovala budínská huť krále Matyáše Korvína.

Bohatá města zdokonalovala opevnění (Levoča, Bardejov, Banská Bystrica), stavěla honosné radnice (Bardejov, Bratislava) a měšťanské domy (Banská Bystrica, Bardejov, Levoča).