V tomto období vznikaly v českých zemích nové řeholní řády, cisterciácký (Sedlec, Plasy, Nepomuk), premonstrátský (Strahov, Doksany, Želiv, Litomyšl) a rytířský řád johanitů (u kostela P. Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně).

Románská Praha

Praha koncem doby románské byla rozsáhlým "velkoměstem" (i když neměla městská privilegia), které obsahovalo dva hrady (Pražský hrad a Vyšehrad), podhradí s tržištěm (dnešní Staroměstské náměstí), u něhož stály knížecí dvorce s celnicí, hospicem (hotelem) a špitálem (Ungelt) pro cizí kupce, a řadu osad a vesnic (na pravém břehu Vltavy: Poříčí jako osada německých kupců, Opatovice, Zderaz, Na rybníčku, Podskalí a Psáře; na levém břehu: Obora, Trávník, Nebovidy a Újezd).

Protože i v těchto osadách stály kostely, měla románská Praha 44 chrámů, z nichž se dochoval jen zlomek.

Pražský hrad

Pražský hrad byl za knížete Soběslava (po r. 1135) opevněn kamennými hradbami (12m vysokými, na jihu zesílenými pětibokými baštami), byl přístupný třemi branami (dosud stojí Černá věž) a ve svém velkém areálu skýtal dostatek místa pro knížecí a biskupský palác s kaplemi, katedrální chrám sv. Víta a klášter sv. Jiří.

Vyšehrad

Také Vyšehrad měl kamenné opevnění, knížecí palác a kromě kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla ještě pět dalších kostelů, z nichž se dochovaly pouze rotunda sv. Martina a odkryté základy trojlodní baziliky sv. Vavřince.

Podhradí

Z románských kostelů v podhradí si mimo dvou rotund (sv. Kříže a sv. Longina) podržely alespoň částečně původní znaky kostely sv. Václava na Zderaze, sv. Martina ve zdi a sv. Petra na Poříčí.

Kláštery

Románská Praha měla celkem čtyři kláštery.

Klášter benediktinek na Pražském hradě (r. 973)

Benediktinský klášter sv. Markéty v Břevnově (r.993)

Premonstrátský klášter P. Marie na Strahově (r. 1142)

Johanitský P. Marie pod řetězem, postavený současně s Juditiným mostem, jehož předmostí měl chránit.

Domy

Z románských pražských domů, jichž bylo na sedmdesát a různých typů, patří k nejpozoruhodnějším dům pánů z Kunštátu v Řetězové ulici.

Přízemí románských domů, obvykle sklenutá čtyřmi křížovými klenbami na pasech se středním sloupkem, se dochovala v dnešních sklepích staroměstských domů, protože úroveň románské Prahy byla ve 13. stol. zvýšena navážkami v souvislosti se zřízením jezů na Vltavě.

Juditin most

Vynikající stavbou byl kamenný Juditin most (Judita byla chotí krále Vladislava I.).

Postavený v 70. letech 12. století. 514m dlouhý, 6,8m široký, na 20 pilířích.

Po mostě v Řezně nejstarší kamenný most ve střední Evropě.

Jeho součástí byla dnešní Malostranská mostecká věž.

Kostely v Čechách a na Moravě

I na venkově vzniklo v románské době mnoho kostelů. Byly to jednak rotundy s apsidou (Starý Plzenec, Znojmo) a věží (sv. Jiří na Řípu), nebo se dvěma apsidami a věží (Holubice), jednak jednolodí s tribunou feudálního patrona kostela (emporou) na západní straně lodi.

Podle typu tribuny rozlišujeme tribunové kostely kruchtové (Jakub u Kutné Hory), patrové (Kojetice) a věžové (Rovná nad Sázavou).

Tribuna bývala spojena dřevěným mostem s obytným patrem feudálního dvorce.

V pozdním románském období se stavěly i drobné trojlodní baziliky někde i se dvěma věžemi v západním průčelí (sv. Václav v Proseku, P. Marie v Tismicích).

Zajímavou dispozici má centrální kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích na jižní Moravě (čtverec s oktogonovou věží a třemi apsidami).

Vrcholným projevem románské architektury v Čechách jsou bohatě členěné a zdobené kostely tzv. vinecké skupiny z první poloviny 13. stol. (kostely ve Vinci, Vroutku a Potvorově) již s některými gotickými prvky (křížová klenba na žebrech).

Klášterní kostely

Z venkovských klášterních staveb v Čechách patřily k nejmonumentálnějším premonstrátský kostel Narození P. Marie v Milevsku, cisterciácký kostel Nanebevzetí P. Marie v Oseku a Plasech a benediktinský kostel P. Marie v Kladrubech.

Na Moravě to byl kostel benediktinský v Rajhradě, premonstrátský v Louce u Znojma a cisterciácký na Velehradě.

Benediktinský kostel v Třebíči byl již postaven v přechodném slohu románsko-gotickém.

Hrady

V oboru světské architektury se největší pozornost soustřeďovala na hrady a jejich opevnění. Obytná věž, palác, kaple, hradby s ochozy, baštami a zvedacím mostem přes příkop.

Rozeznáváme knížecí hrady zeměpanské na starých hradištích (Stará Boleslav, Olomouc, Znojmo), krajské hrady správní (Prácheň), strážní na hranicích u zemských bran (Přimda, Tachov, Děčín) a u významných cest (Hradec nad Labem, Litomyšl) a hrady lovecké (Křivoklát).

Pražský biskup si postavil svůj hrad v Roudnici (typ francouzského donjonu s plnými oblými věžicemi v bocích a na nárožích).

Císař Fridrich I. Barbarossa přestavěl (v letech 1180-1190) hrad v Chebu na císařskou falc s patrovou kaplí, jejíž odlehčená a pročleněná architektura prvního patra se přiblížila gotickému cítění.